Dělostřelecká pevnost Hanička – 11,9km

Dělostřelecká pevnost Hanička patří do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. letech především proti Německu. Své dívčí jméno pevnost dostala podle osady nacházející se v okolí.
Skládala se ze šesti bojových objektů v podzemí propojených stovkami metrů chodeb a sálů. Mohutné sály mohly pojmout značné množství zásob, což mělo umožnit posádce bojovat i v případě obklíčení po dobu několika měsíců. Po stránce stavební byla v roce 1938 Hanička dokončena, nicméně většina vnitřního zařízení zde chyběla. V roce 1938 byla bez boje předána zástupcům Wermachtu, která si zde pak zkouší zde odolnost našich objektů a zároveň účinnost německých dělostřeleckých granátů. Odstřel pancéřových zvonu ze stropnic objektů národním podnikem Kovošrot po válce poškodil Haničku mnohem více než Němci za celých 6 let okupace. V expozici je možné zhlédnout zbraně používané naší armádou v roce 1938 i po druhé světové válce. Součástí je i malá sbírka munice a uniforem z obou období našich dějin. Do podzemí v hloubce od 20 do 36 metrů pod úrovní terénu se sejde po 98 schodech. Všechny chodby, šachty a sály jsou původní, jen vybavení pochází z novodobé přestavby. Uvidíte zde energetický velín, odkud by bylo dispečerem a jeho pomocníkem celé podzemí řízeno. Dalším stanovištěm jsou kasárenské sály, rozdělené na jednotlivé místnosti určené jako ubikace a kanceláře. V pátém sále se nachází zcela unikátní úpravna vody, která měla být schopna vodu nejen vyčistit, ale zbavit ji i veškerých kontaminačních látek. Nachází se zde také novodobá ošetřovna a sál jídelny. Je zde k vidění i sociální zařízení.

Vejvodova lípa - Pastviny

Vejvodova lípa pochází z doby, kdy obec Pastviny ještě neexistovala, a to první zmínka o obci pochází z roku 1513. Kmen stromu je dutý, v 70. letech byla zakryta šindelovou stříškou. Dnes je volně přístupná, kmen stromu obejme 11 dospělých lidí. Jeho obvod dosahuje okolo 11 – 12 metrů. Strom je s ohledem na věk ve velmi dobrém stavu. Původní kmen uzavírá rozměrnou dutinu shora krytá stříška. A jak získal strom své jméno? Jeden z bývalých majitelů statku, který stojí vedle památného stromu chodíval z hostince v údolí. Vždy když opouštěl hospůdku zvolal "Kdypak já na ten kopec vejda?" Štamgasti mu začali říkat Vejda a lípa je po něm. Strom je opředen mnoha pověstmi – jedna z nich vypraví o malém pasáčkovi, který do dutiny spadl. Od té doby se v noci ozývalo se stromu sténání a v koruně se objevovalo světlo. Vše ustalo, když se kmen otevřel a bylo možné do něj vstoupit. Lidé tam pak našli z pasáčka už jen kostru. Dutina stromu se otevřela někdy počátkem 20. století a podle dobového hlášení četnické stanice pohodlně vešel stůl a čtyři židle.

Bike resort peklák

Tratě jsou vedeny na menším kopci, jeho velikost je ale kompenzována hustotou, pestrostí a nápaditostí jednotlivých trailů. Cestu nahoru na kopec je možno zdolat dvěma způsoby. Můžete vyjet rychle a pohodlně pomocí vleku, nebo 2,5 km dlouhým stoupacím trailem. Dále se již můžete rozhodnout, zdali si užijete jízdu v síti 15 km zábavných singletracků, potrénujete své jezdecké dovednosti na Pumptracku, ve Skills centru, nebo na skákacím trenažéru. Další variantou je rovnou jízda z kopce dolů. Peklák nabízí pro návštěvníky osm tratí plus jednu linku pro terénní trojkolky. Sjezdové tratě jsou zde ve čtyřech různých obtížnostech, takže si každý přijde na své. Jedna růžová trať s mírným sklonem pro úplné začátečníky a rodiny, dvě modré tratě poslouží především mírně zkušeným bikerům, tři červené jsou už pro pokročilé a zkušené jezdce a dvě černé tu čekají na ty nejzkušenější borce a experty.

Zemská brána

Přírodní rezervace Zemská brána se nachází v Orlických horách na toku řeky Divoké Orlice na území od hranic s Polskem po Klášterec nad Orlicí. Dojmem vstupní brány do Čech působí také kamenný most s jedním obloukem na začátku údolí, který byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901 až 1903.U mostu začíná naučná stezka Zemská brána. Její 3 km dlouhá trasa, která má celkem 22 zastavení, sleduje modrou turistickou značku směrem na Klášterec nad Orlicí. Na nenáročné trase vhodné i pro děti se dozvíte něco o zdejší přírodě, a minulosti Orlických hor spjaté s působením člověka. Rezervace nabízí výborné možnosti pro turistiku a relaxaci. Podél řeky prochází modrá značená cesta využívající Pašeráckou lávku. Souběžná naučná stezka v několika zastaveních představuje místní zajímavosti. Návštěvníci si mohou kromě vlastní řeky, skal a okolních lesů prohlédnout i prvky předválečného opevnění nebo se zbojnickou legendou spojenou Ledříčkovu skálu[5].

Tvrz Bouda – 8,4km

Tvrz Bouda je největším muzeem čs. opevnění na území České republiky. Muzeum je provozováno v dělostřelecké tvrzi Bouda, která byla součástí čs. pevnostního systému budovaného v letech 1935-38. Raritou je objekt K-S22 Horymír pro výsuvnou otočnou dělovou věž. Dělostřelecká tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených čs. tvrzí a jako jediná z nich je dnes ve své původní podobě a celém rozsahu přístupná veřejnosti. Tvrz byla vybudována na stejnojmenném kopci (kóta 845), v lesním masivu nad obcemi Těchonín, Lichkov a Dolní Boříkovice, cca 5 km jihozápadně od města Králíky a 6 km severovýchodně od Jablonného nad Orlicí. Tvoří ji pět objektů (srubů), postavených v nejvyšším stupni odolnosti (tzv. IV. římské odolnosti) a rozsáhlý systém podzemních chodeb a sálů (cca 1,5 km délka). Stropy a stěny srubů orientované směrem k nepříteli jsou tvořeny vrstvou železobetonu o tloušťce 3,5 metru. Měly odolávat účinkům všech tehdy známých zbraní. Před vchodovým srubem K – S 22a (jediný dochovaný objekt tohoto typu) stojí unikátní pětistřílnový pancéřový zvon – je to jediný dochovaný a volně stojící pancéřový prvek tohoto typu z čs. opevnění. V listopadu 2021 byla dokončena rekonstrukce vstupního objektu a došlo také k navrácení tvrzi do její původní podoby z roku 1938. Přístupy na tvrz Nejkratší přístupová trasa na dělostřeleckou tvrz Bouda vede od parkoviště (v sezóně hlídaného) u chaty s rozhlednou na Suchém vrchu (červená turistická značka směr Mladkov, nutno přejít na zelenou značku směr Těchonín – cca 45 minut). Náročnější výstup čeká ty, kteří zvolí trasu z Mladkova – železniční zastávky (červená značka směr Suchý vrch, nutno přejít na zelenou značku směr Těchonín – cca 70 minut). Další přístupové trasy vedou z Těchonína, Lichkova a Jamného nad Orlicí.

Terénní káry České Petrovice – 3,8 km

Lyžařské středisko se v letních měsících zaměřuje na formy aktivního odpočinku. Provozujeme sportovní a adrenalinové aktivity vhodné i pro rodiny s dětmi. Středisko se nachází ve výšce 650-740 m.n.m, v příjemném klimatu Orlických hor, v katastru obce České Petrovice. Terénní káry jsou unikátní stabilní vozítka zkonstruované pro bezpečnou jízdu z kopce, řízeny řidítky a bržděny kotoučovou a bubnovou brzdou, mají pohodlné sedáky a jsou velmi snadno ovladatelné na sjezdovce. Jsou určeny pro děti i dospělé. S menšími dětmi můžete jezdit po sjezdovce ve dvou (spolu s rodičem) – dítě může řídit. Přilba je povinnou výbavou a je zahrnuta v ceně. Současně může jezdit až 10 jezdců, což  je vhodné i pro firemní akce. Po nasednutí vás na vrchol kopce dopraví lyžařský vlek. Pro jízdu dolů si vyberete sami vlastní trasu rozlehlými loukami nebo například slalom mezi brankami. Můžete vyzkoušet i jízdu ve vyznačené trati, která je na jedné ze sjezdovek, kde na vás čeká dráha plná zatáček a kopečků. Můžete dělat také různé otočky a smyky. Můžete přijet i za deště, na mokré trávě je to obzvlášť extra zážitek.

Hrad Potštejn

Městečku Potštejn, které proslulo pověstí o pohádkovém pokladu, vévodí zřícenina kdysi majestátního hradu. Hrad byl v historii dobyt jen jednou – samotným Karlem IV. Poklad tu údajně schoval loupeživý rytíř Mikuláš ve 14. století. Poklad pak hledal ve zpustlém hradu hrabě Chamaré, avšak marně. Osudy hraběte Chamaré inspirovaly dokonce spisovatele Aloise Jiráska k sepsání románu Poklad. Příběh hledání pokladu byl i zfilmován. Hrabě totiž hledal neuvěřitelných pětatřicet let. Jedna z pověstí říká, že opravdu našli podivné dveře k pokladu. Objevil se však na nich nápis: Ještě není čas! Pak se ozval děsivý řev, kopáči vzali nohy na ramena a hrabě nechal dveře zazdít. Ale kdo ví, možná v některé z tajných chodeb odpočívá poklad dodnes. Zřícenina středověkého hradu získala nedávno novou střechu, turisty zde přivítá naučná stezka i zajímavé akce. V areálu hradu se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého (1766), poslední zastavení křížové cesty "Boží hrob" (1754) a pamětní deska Jiráskova "Pokladu".

Letohradské muzeum řemesel – 8,1km

Zavzpomínejte si na doby dávno minulé a zašlé staré časy. Příležitost k tomu vám nabízí největší muzeum řemesel v ČR, které je umístěno v areálu Nového dvora z roku 1750 v Letohradě. Zahrnuje 89 ucelených expozic řemesel a živností převážně z období let 1840-1930. Letohradské muzeum řemesel u Nového dvora zahrnuje 89 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840 – 1930. Kromě relativně známých profesí, jako je truhlář či řezbář, prezentuje i práci kovotlačitele, koláře, bednáře, šindeláře a mnoha dalších. Dále zde najdete např. 100 let starou školní třídu, historickou vozovnu, retro expozici a nově expozici betlémů. Nevšedním zážitkem je návštěva expozice Zubní a gynekologické ordinace, kde si můžete prohlédnout dvě stomatologické ordinace, rentgen, ojedinělou gynekologickou ordinaci z roku 1924 a operační sál z roku 1960. Určitě vás zaujme také mechanický skanzen řemesel, seznámíte se tu také s prací truhláře, koláře nebo šindeláře.

Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" v Králíkách – 10,2km

Muzeum čs. opevnění z let 1935-1938 – Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" v Králíkách je významnou památkou i pietním místem Pardubického kraje! Přijeďte se podívat do legendární pevnosti, kterou kráčela historie našeho státu. Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" je oboustranný dvoukřídlý objekt, který byl vybetonován ve dnech 29. září až 8. října 1936 a na jeho stavbu se spotřebovalo 2 110 m3 betonu. Výzbroj objektu tvořily dva protitankové kanóny spřažené s těžkým kulometem, dvě dvojčata těžkých kulometů, těžký kulomet v sólo provedení, 9 cm minomet a pět lehkých kulometů. Na objektu byly osazeny dva pancéřové pěchotní zvony. Expozice je věnována výstavbě opevnění, čs. legiím, armádě a památce četaře Arnošta Hrada, který zde v roce 1938 spáchal protestní sebevraždu. Další expozice se věnuje Finanční stráži Československé republiky z let 1918–1948. Objekt Pěchotního srubu K-S 14 „U cihelny“ je situován severně od města Králíky vedle areálu Vojenského muzea Králíky v Prostřední Lipce. Je otevřen od dubna do října, od úterý do neděle, vždy od 9 do 17.30 hod. Prohlídky jsou s průvodcem. Mimo provozní dobu lze větší skupiny provést dle dohody. Každoročně v srpnu se v prostoru mezi srubem a vojenským muzeem koná vojenská vzpomínková akce Cihelna s bojovými ukázkami.

Rozhledna Amálka u Českých Petrovic

Na horní stanici vleku A Sportareálu České Petrovice naleznete rozhlednu Amálku v nadmořské výšce 750 m n. m. Je přístupná každý den a za provozu areálu (a hezkého počasí) se můžete těšit na stylový bar uvnitř rozhledny. Rozhlednu na střeše skibaru na vrcholu sjezdovky nechal postavit provozovatel a majitel sportovního areálu České Petrovice. Z otevřené plošiny ve výšce 5 metrů spatříte celý severní obzor od západu k východu – Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky, Rychlebské hory, Žamberecko i Polsko. Jižním směrem však lepšímu výhledu brání o 35 metrů vyšší zalesněný vrchol kopce Adam. Zpřístupnění pro veřejnost proběhlo v červenci 2020. Nedaleko rozhledny se směrem k obci nalézá ještě kaplička Nanebevzetí Panny Marie s dřevěnou sochou Adama a jednoduchou vyhlídkovou plošinou.

Suchý vrch – 10 km

Nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny je dvouvrcholový protáhlý masiv Suchého vrchu (995 m. n. m.). Pod vrcholem, ve výšce 975 metrů, byla postavena stejnojmenná rozhledna, ze které je nádherný rozhled do širokého okolí, např. na Šerlich, Králický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem. Rozhledna byla původně stavěna jako vodárenská věž, která byla postavena v letech 1931-1932 podle návrhu architekta A. Patrmanna. Je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 22 metrů vede 130 schodů. V přízemí rozhledny je v provozu horská restaurace – bufet.Rozhledna je přístupná celoročně. V letních měsících je cílem pro pěší výpravy, v zimě pak rájem pro běžkaře s desítkami kilometrů pravidelně udržovaných běžkařských tratí. Z vrcholu rozhledny spatříte Šerlich, Kralický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých podmínek také Sněžku.